Z latinského originálu, Poggii Florentini, oratoris facundissimi, Facetiarum aureus libellus, benáckého tisku z r. 1523, přeložil Ivan Převor. Praha, Petr, 1927. 146 s., vyobr. ve front., ex. 111/300, ruční papír Van Gelder, část výtisků v kožené vazbě.
Pův. celokožená vazba, slepotisk. ražba na obou deskách, zlatá ořízka, vázali Brandejs a Jelínek, Brno. 225x155 mm. "Vydáno pouze pro subskribenty".

"... koncil, v Tridentě v l. 1545-1563 konaný, dal Poggiovy texty na index zakázaných kníh. A že byly církvi nebezpečny, není nijak divu neboť svými šlehy na kněžstvo všeho druhu, na jeho nemravnost, hrabivost, nevědomost podkopávaly autoritu církve a hýbaly samým základem papežské mocí, zlehčujíce její samozvanou nedotknutelnost v očích národů a vedouce k osvobození lidského ducha od temných okovů církve. A vskutku zamyslíme-li se nad bezmeznou nevědomostí a duševní zabedněností prostého lidu oné doby, tak velkolepě líčenou ve Facéciích, snad spíše než pohoršení pocítíme smutek nad šlapáním po lidské důstojnosti zvrácenou výchovou církevní", cit. z úvodního textu.